tak konečně i report ode mě a kdo nechce nemusí ho číst, to jen pro případné šťourali
TOC KARTEL II 29.4 – 1.5.2011
Jak začít....
Akce TOC KARTEL první ročník byla, jak ste se mohli dočíst v mém rozsáhlem reportu, přinejmenším velkým pozitivním překvapením a nebojím se říct že skoro ve všech ohledech tím nejlepším co sem za svoji několikaletou AS kariéru zažil.Bohužel to bylo hlavně z důvodu momentální situace AS scény zde na západě, ale taky díky Montymu, jakožto člověkovi, který ví co dělá, má bohaté skušenosti a hlavně má cit a srdce pro takovéto věci.Z toho se dá usoudit, že sem se na další ročník samozřejmě těšil a nemohli jsme tam chybět.Nicméně mě osobně od začátku registrací provázela smůla...Hlavně mi to několik lidí odřeklo ze zcela pochopitelných důvodů ( pracovní povinosti, maturitní zkoušky a bohužel i vážná zranění ).Takže ve výsledku nemohli ject ani mý kolegové ze ZápadoČeské Aliance, ale bohužel ani mý bratři ( KALI a ŠIMI ), kteří se mou absolovali první ročník.Nakonec sme tedy vyrazily bohužel jen 3 ze Shadow Company a naše řady doplnil Skřet, který byl velkým přínosem.Takže přípravy na akci byli pro mě spíše záležitost stresu a také velké únavy, když sem zjistil že budu muset odject po noční směně a ještě to celý odřídit.Nicméně jakmile sme byli na cestě hodil sem to vše za hlavu a začal se těšit na pohodový a čestný lidi, ukrutný moravský kopce, na přenádhernou krajinu a hlavně na Montyho...
ZPĚT NA MÍSTĚ ČINU
Po příjezdu a velmi vřelém přivítání od Montyho sme začali zjišťovat, že jak tomu zákon schválnsoti chtěl pár věcí se na poslední chvíli podělalo, nicméně díky výborným organizačním schopnostím Montyho to ve výsledku ani nebylo poznat.
Jelikož sem se na Montym snažil už něco vyzvědět dopředu věděl sem, že na nás něco kuje a že to asi bude těžší a bude víc bolet než minule a hle měl sem pravdu...
Po vybalení věcí sme se jali odpočívat, jelikož sme přijeli o pár hodin dřív, aby sme se dokázali adaptovat a říct si pár věcí.Když si i Monty našel chvilku na pokec začal sem z něho páčit jak to tedy bude z výsadkem, když mi pár týdnů předtím říkal, že to musel řešit i s říční Policií, tak sem poznamenal : „ Doufám, že se nebudeme muset moc potápět.“ ( ne že bych se bál vody, to naopak vzheledem k výcviku kterej sem dostával od mala od mého dědečka, kterej sloužil u žabích mužů musí každý jeho nouče umět ve 4 letech samostatně plavat, ale měl sem velkej strach do kterýho sem teĎ narval dvacku a vono elektrika a voda se moc dobře nesnáší
).A bylo mi řečeno toto: „ Víš kde je Brněnská přehrada ??? Tak si jí přeplavete“ a já se slovy že sem to tušil ž sem začal vymejšlet co s kvérem.Nicméně Monty poznamenal, že to bude v nejužším místě přehrady ( doma sem to měřil a bylo to cca. 100 – 120 metrů ) a že nebude nikoho nutit, což mi přišlo rozumný.Nicméně na moravu jezdíme s klukama přeci jen tak jako za určitou výzou a snažit se občas překonat sami sebe, takže rozhodnutí bylo jednohlasný a nikdo si ani nedovolil říct že ne.Takže teď sme začali řešit co s ostatníma věcma co budem mýt sebou, protože ty poplavou s náma...Začala redukce bagáže pouze do dvou 60L batohu pro 4 lidi a musím říct že i mě na chvilku přešel humor......
POŘÁD V DOBRÉ NÁLADĚ
Když sme měli věci zredukovaný na základní věci ujaly sme se na chvilku odpočívat, než budou mýt reakční jednotky briefing.Zpozorovali sme, že ěkteří účastníci předchozího ročníku co válčily s námi po boku za reakční jednotky jdou tentokrát za civilist a tudíž sem byl jedinej člověk, terej absoloval oba ročníky za reakční jednotky, což bylo pro mě trochu zklamání, protože sem tudíž nikoho neznal
Nicméně neustále chodily davy lidí do areálu ( civilisti a příslušníci KARTELU ) a poté odešla banda 14 lidí mimo prostor, později sme se dozvěděli, že se jednalo povstalce, kteří mohli, ale i nemuseli pomoct reakčním jednotkám.Co mě nahánělo větší obavy byli lidé z ABC Brna v řadách příslušníků Kartelu.Vím, že minulý rok byli s námi za reakční jednotky a kartelu chvílema velmi solidně zatápěli a nelíbylo se mi, že letos to bude opačně.Ale aspoň nebude nouze o boje.
Nicméně okolo 2000 začal briefing, kde nám bylo vše vyšvětleno a rozdány kartelová Eura, za které sme si mohli koupit informace, zásoby jídla a vody, služby vesničanů či povstalců a později se ukázalo že se velmi hodily.
Nicméně sme byli docela překvapeni, když sme zjistily že do vody nás pujde pouze 5, což při celkovým potu reakčních jednotek čítajících cca.20 lidi moc nebylo.My a s námi jeden kolega z moravy ostatní radši půjdou suchou nohou, ale aspoň nám měl kdo přenést zbraně.
VÝSADEK, POCHOD – ŽÁDNÁ PRDEL
Když bylo po briefingu naskákaly sme do aut a vyrazily sme na místo výsadku – Brněnskou přehradu.Po cestě klukům nescházel humor a Skřet se na to velice těšil, až se mzačal v hlavě přemejšlet, jestli není tak trochu masochista a co to s ním tn Orange vlastně v teamu dělá
Já musím zodpovědně říct, že sem měl docela obavy.Né o psychiku, ale přeci jen nevíte kdy vás zklame tělo, chytnete křeč a ste pod vodou v cuku letu.Na místě výsadku sme zjistili, že voda se zdá na první dotek veclku chladná ale né tak moc jak sem se domníval, ale první zdání klame a ani tady tomu nebylo jinak.Po pár pokusech sesmolit vor sme se na to vykašlli naházely věci do pytlů, zapůjčených od Montyho, slíkly se, pytle pořádně utěsnily a za povzbuzování a vtipnýc narážek našich kolegů a Montyho sme vyrazily.
Nebudu si tu hrát na frajera a řeknu na rovinu že první třetina bolela.Ono sice bylo „teplo“ ( teplota okolo 10 stupňů a vodu odhadovali okolo 8 ), ale přeci jen to není zvykem v dubnu si jít v 2200 zaplavat.Druhá třetina se zdála až podezřele snadná, ale ta třetí kdy se člověku začal zvyšovat tep, ztrácel sem tempo a začal sem ztrácet pojem o tom že vůbec mám nějaké nohy.Nicméně sme to nakonec všichni zvládli, akorát náš moravský kolega v poslední třetině začal mýt problémy a trochu se napil ale nakonec to za asistence Karla s Radkem zvládnul i on.Akorát s iříkám, že díky bohu se fotilo jen naše vstoupení do vody a né i naše vystoupení z Brněnské přehrady, kdy každý z nás pochyboval o své „mužnosti“
Po vylezení z vody sme se hned pustily do usušení a oblýkání a poté směle vzhuru do prostoru.Musím říct že první kilometry sem necítil nohy...
Zde byl oproti minulému ročníku pro mě velký rozdíl.Tentokrát sme měli sebou místní lidi navíc s GPS navigací takže sme to tentokrát měli velice ulehčené, což zase musím říct není k dobru.Nicméě i s GPS navigací sme si párkrát zašli a nakonec z toho bylo cca. 15-18 Km pochodu.A zase steně jako ve vodě poslední třetina byla do ukrutnejch moravskejch kopců kdy to bylo nekonečné, alespoň nám to s 30 kg báglama přišlo.Navíc organizace pochodu našimi moravskými kolegy my nepřišla vždy správně vyvážená a uvážená ( víc bych šlapal a zastavení uprostřed krpálu na kontrolu GPSky mi nepřide zprávná ), nicméně držel sem hubu a krok a byl rád za to že se dostaneme do prostoru s pomocí a znalostí.Poslední hodina pochodu už fakt bolela a s křečema v noze sme se dobelhali cca.800 metrů od prostoru, kde sme se rozhodli zakufrovat a chvilku zalehnout, aby sme ráno mohli vyrazit.Pochod trval cca. Necelejch 7 hodin.
PRVNÍ KONTAKT
Ráno sme se pobalily a po krátké poradě s kolegy sme vyrazily do prostoru.
Bylo nám řečeno, že máme napadnout barák před vesnicí, který měl být v držení kartelu.Nehledě na to, že sme zprvu dostali špatný údaje jak daleko se objekt nachází, jaké bylo naše udivení, když sm našli prázdnou budovu.Po bližším průzkumu sme ani nenašli známky jakékoliv aktivity v předchozích několika dnech.Stáhli sme se s tím, že se pokusím kontaktovat vesničany v nedaleké vesnici a získat nějaké informace.
Po přesunu Skřet, Radek a Karek zaujmuly pozice nad vesnicí a já sešel dolů na výzvědy.Jaké bylo štěstí když sem narazil na Montyho v roli vesničana, který mi „draho“ prodal některé cenné informace.Nicméně to jestli byli pravdivé bylo v tu danou chvíly ve hvězdách...
Nicméně sme měli informace kde se nachází skladiště drog a že je zaminováné velmi důkladě , o čemž sme se později přesvědily a nekecali...
Ale hlavně sme se dozvěděli, kde se nalézá HQ kartel a tím pádem i náš primární a sekundární cíl – šéf kartelu a velitel jeho ochranky, který v případě jeho smrti šéfa kartelu přebírá velení.
Od kolegů z reakčních jednotek sme se dozvěděli, že kartel je po předchozím kontaktu se zbytkem reakčních jednotek a povstalců značně oslaben.Vydali sme se tedy zrekognoskovat situaci.
Po přesunu přes celej prostor sme dorazily ke skladišti drog a narazily na první kontakt.Po cca. 5 minutovém nástřelu kdy se nám podařilo zneškodnit 3 příslušníky kartelu sme se radši stáhli z obavy před nastraženými minami a vydali se k HQ kartelu.
HQ kartelu se zdálo doopravdy až podezřele klidné – žádný pohyb, žádný hluk.Postupně sme se přemístili až k zákopům, ale při posledních přesunech už se objevil první nástřel, tentokrát ze strany nepřítele.Když sme se všichni přesunuly zaujal sem se svým drobečkem strategicky nejlepší místo a jal se do ostřelování HQ kam i tak, že to bylo nejpřijatelnější místo z pohledu strategie nebylo skoro vůbec vidět ( i nu jaro dělá svoje a oproti prvnímu ročníku kterej byl na podzim bylo všechno rozkvetlý až hrůza
).Skřet se bez váhání začal plížit příkopem k hlavní budově – zatím nezpozorován.Jakmile se ozvala střelba na skřetovo místo spustila krycí palba, ale už bohužel marně.Poté dokázaly zneškodnit ještě Karla a já abych neriskoval přesun celý jednotky daleko za hanice prostoru ( cca.4 Km ) sem stahnul vše zpátky do našeho tábora.
( tady jen vysvětlivka pokavaď někdo zařval z reakčních jednotek a zbytek ho dokázal po dobu tří minut uchránit, aby se ho kartel nezmocnil a eskortovat zpátky do tábora tak se refreshnul tam po dobu 1 hodiny, jinak hrozil export mimo prostor udajne 4-5 Km ).
V táboře sme na základě průzkumu a informací trochu přehodnotily strategii, zbalily veškeré věci a dali se znovu do přesunu ( samozřejmě po uplynutí refreshe cca.1,5 hodiny ).
Po hodinovém přesunu do těsné blízkosti prostoru Kartelu sme odhodily bagáž a přesunuli sme se nad vesnici, kde sme opět kontaktovali vesničani.Dozvěděli sme se, že se kartel chystá k razii a prohlídce vesnice na přítomnost zbraní u vesničanů a že objekt za vesnicí ( který sme minulý ročník dobývaly 12 hodin-tudíž velmi dobře opevnění ) navštěvují při těchto raziích pravidelně.Urychleným přesunem sme obsadily tento objekt a Radka vyslali pro bagáž s úmyslem obsadit tento objekt na celou noc.Po obsazení tohoto objektu a dvouhodinovém čekání, kdy se nic nedělo sme začali už pomalu pochybovat, že se kartel objeví – což se nám poté potvrdilo, že následující razii kartel tak něják vypustil.Nicméně Radek při cestě s bagáží potkal několik hlídek a také kolegové z reakčních jednotek nám potvrdily, že určitá část příslušníků kartelu prohledává prostor, aby našel reakční jednotky a zlikvidoval je.Usoudily sme, že bude nejlepší se infiltrovat mezi vesničany.Vesničani nás přivítaly velice ochotně a věnovali nám jednu z budek, kde sme měli schovat bagáž a zbraně.Jaké bylo naše překvapení, když jakmile se do budky vlezli přijel jeden z velících kartelu a usadil se k ohni s viditelným umyslem ze nikam nepospicha.My schouleni v budce cca. 10 metrů od ohně kde seděl s hlavněma namířenýma na jeho osobu se ani nehli po dobu než odešel ( cca. 1 hodiny ).Kluci se strachovali, že tam budem muset takhle sedět celou noc a tady se hodila moje poučka „DOKAVAĎ NEJSI SCHOPNEJ SRÁT A CHCÁT TŘI DNY DO KALHOT SI HOVNO SNIPER“.
Po jeho odchodu sme se pustily do debaty z vesničany a dozvěděli se další užitečné informace.Poté sme se jen bavly z odposlouchávání frekvence kartelu kde se dohadovali o tom kdo zse nemá baterku a kdo mu jí pujčí...
Po pár hodinovém spánku sme se probudily do ranního deštíku, sbalily a vyrazily k HQ kartelu pokusit se zajistit únik atentátníka, který měl spáchat atentát na velitele kartelu, jak sme se dozvěděli od našich kolegů, kteří nám to nejdříve nechtěli zdělit, ale po naléhání nakonec zdělily, že tam mají infiltrovaného svého člověka.Jak sme se ale později dozvěděli, k této ifiltraci došlo už při registrací jednoho člena teamu za stranu kartelu a tím pádem nebyl ani atentát uznán což chápu a nepříde mi to zrovna dvakrát fer a bohužel mi to spíše připomělo praktiky některých teamu zde na západu.
Nicméně k HQ sme se dostali bez jakéhokoliv zpozorování a zjistily sme, že v táboře je mrtvo.
Kluci se přesunuli pod HQ k obranným valům a já zaujal místo nahoře v kopci, odkud sem mohl obstřelovat de facto celý prostor údolí, kde se HQ nacházelo.K prvnímu nástřelu došlo v krátké době.Kluku si někdo dole všimnul a snažil se k nim přiblížit, jakmile ale okolo něj prosvištěla první dávka z mého kulometu usoudil, že to nebyl rozumný nápad a zahučel do nejbližšího bunkru a už nevylez. Po postupném postupu k HQ a stahování příslušníku kartelu po mých nástřelech zjistily, že takhle to nepujde a obsadily nejbližší vozidlo ( škoda 105 předelaná na BVP ) a plně naloženi dojeli k blizkosti okolo 35 metrů ke klukům dole, kteí byli nuceni se schovat do nejbližšího bunkru.Najednou se k nim začali přibližovat i další příslušníci kartelu.Neváhal sem a rychle se přesunul za kluky dolů pod val abych jim pomohl se z toho vysekat.Jeden příslušník kartelu jakmile mě uviděl zahučel za vlký kontejner do příkopu.No stačilo si ho obejít z druhé strany kde mě nečekal a bylo po něm.Nyní sem se rozhodl zniit osádku škodovky, která se za ní schovávala, ale koukali jim nohy pod podvozkem, takže řešení bylo jednoduché.Nicméně poté co sem tam vypustil přes polovinu zásobniku a pořád nevylézali zavadila o mě zbloudilá kule do levé ruky, tím pádem sem byl vyřazen.No v tu chvíli sem byl velice naštvanej, protože mi bylo divný, že by ani jedna z cca. 800 kulí pod podvozek vyslaných nenašla svojí cestu ??? Takže se slovy „TO JE SAMÝ CALL OF DUTY A PAK HOVNO“ sem se radši doebral o kus dál.
Poté padnul i Karel a už zbyli jen Skřet s Radkem schovaný za vetší deskou v jednom z bunkru.Problém byl, že jakmile se kartel dozvěděl, že kulomet padnul najednou se začali odevšaď rojit jeho příslušníci a e zkratce si pro Skřeta s radkem došli.Musím pochválit toho karteláka, který se knim přiblížil na sotva dva metry že je nezkropil, ale zeptal se kolegialně „máte“ ??? a kluci se sebrali a odešli.Poté se strhla menší hádka – debata jak to bylo s oněmi terminátori za škodovkou.Přišel k tomu i šéf kartelu a dlší pořadatel.Nakonec sme se rozhodli to vyzkoušet nanečisto a onen organizátor si stoupnul za škodovku ja na svoje místo střelby a hned první dávla ho zasáhla, takže bohužel sme zařvali de facto neprávem ,ale hlouběji to řešit nemá cenu, jen pro příště by to chtělo více rozumu a méně adrenalínu – pořád de jen o hru.
Odebrali sme se k autum a pomalu začali balit během našeho refreshe.Po zabalení věcí sme se rozhodli pro poslední útok.
Jaké bylo naše překvapení když při posledním útoku a zlikvidování několika příslušníků kartelu a pomalého přibližování k HQ uvidíme a slyšíme jak nás někdo nastřeluje.Na otázku o koho se jedná, aby sme náhodou nesejmuli naše vlastní se ozvalo jen „HADEJ“.a střílely po nás dál.Jak se ukázalo skutečně se jednalo o reakční jednotky.Zkráceně další incident s našimi kolegy z reakčních jednotek jen dovršil naše negativní nálady k našim kolegům.
Nicméně spojily sme jejich a náš útok a pokračovali k HQ.Najednou slyšíme obrovský řev z levého křídla „ALLAH AGBAR“ a vesničany v havajských košilích a kvérama v ruce jak mocně kropí do všech stran a v jejich čele Monty!!! Takže tento jejich útok byl ve znamení zastřel s isvého Montyho, protože taková vzácná trofej se nevidí na každé akci.Sejmuli sme ho tam co sem napočítal vcelku tří
Nicméně sme skoro všichni padli.Poté sme se od Montyho dozvěěli, že šef kartelu už je vlastně mrtví a reakční jednotky tak splnily svůj úkol.
Akce se tedy oficiálně ukončila a my se odebraly do vesnice na slíbené jídlo a pokec s Montym, který vždy patří mezi nejlepší zážitky s akce.Poté nezbývalo už nic jiného než se rozloučit a s příslibem příští návštěvy nasednout do aut a vydat se na dlouhou cestu domu.
EPILOG ???
Co říct závěrem.
Spoustu drobných věcí zde v reportu není, ale to by vydalo na celou knihu.
Opět musím říct, že k největším pozitivům a zážitkům je jakýkoliv kontakt s Montym, proč tomu tak je lidem dochází samo a těm kterým to nedochází ty si ani nezaslouží jeho pozornost – dle mého.Jak řekl Skřet „takovýhleho člověka by sme potřebovali u nás na západě“ a já ktomu jen dodám, že spousta věcí a hlavně lidí by se vyřešilo, jelikož lidé kteří nevykzovali během kartelu aktivitu, či so notorický nepřiznavači byli vykázání , či nemají do areálu vůbec umožněn vstup a tady na západě když někomu z těchto důvodů zakážete vstup na akci hned z vás dělají sraba, kterej s nima nechce poměřit síly – logické že ???
K akci samotné říct jen to, že pro mě osobně to nebylo zklamání, ale už taky ne tak vlídné a milé překvapení jako minule.Tentokrát sem u některých lidí vyložně cítil silnou aroganci a další negace vůči nám, jen proto že nejsme „od nich“ - což mne trochu mrzelo, ale je to svým způsobem pochopitelné.
Také postup a celkovou strategii reakčních jednotek bych si představoval trochu jinka, protože ja od tutěch akcí neočekávám, že se to nakonec strhne v přestřelku z jednodeních akcí známou, ale že se přeci jen bude trochu více taktizovat, zjišťovat info od vesničn, podplácení, infiltrování atd:. A né že ještě před tím než drazíme do prostoru se dozvím, že povstalci i vesničani sou na naší straně – jak je to možné ???
Následné terminátory, kteří nám nepřiznaly zásahy a přitom sme to pozdějí ověřily že k zásahum doopravdy došlo a mi přiznaly každou kuli která proletěla okolo nás, jen poprosím aby si sáhly do svého svědomí.PokavaĎ to považujete za správné a etické a hlavně čestné chování, protože čest máme jenom jednu, dám vám kontakty na některé teamy tady u nás kteří do sebe kropí dokavaď nechije krev a i přesto to nikdo nedostal, možná si s nima zahrajete líp.
Takže Děkuji Montymu ,organizátorům a vesničanům těm patří největší dík.
A příště už vás snad konečně přijedeme navštívit ve větším počtu, jelikož celá aliance čítá necelých 30 lidí a v tomto počtu už se dá uplatnit pravidlo „jaký si to uděláš takový to más“