Nemůžu se nechat zahanbit, takže tady máte mojí první recenzi. Plánuju časem zrecenzovat všechny zbraně, které jsem vlastnil nebo vlastním, takže se můžete těšit na další
Edit: Přesunuto a smazány reakce, těm které jsem připravil o příspěvky se tímto omlouvám.
Ve světle posledních dní jsem si řekl, že nesmím zůstat pozadu, a rozhodl jsem se také něco zrecenzovat
A nebude to nic jiného, než jedna z nejhezčích zbraní na světě - M14, tentokrát v podání firmy Tokyo Marui. Tato zbraň byla mojí spolehlivou a milovanou přítelkyní více než rok a půl, zažila se mnou desítky akcí a nikdy jsem si na ni nemohl stěžovat. Ale dost keců a vrhneme se na recenzi.
M14 se vyrábí ve dvou verzích – jedna má pažbu plastovou olivovou, druhá též plastovou, ale s imitací dřeva. Já zvolil „dřevěnou.“ Zbraň jsem si objednal z mého oblíbeného shopu airsoftguns.cz.
Zbraň vám přijde v parádní krabici, která se na první pohled odlišuje od všech ostatních. Chybí obrázek zbraně, chybí klasické křiklavé nápisy…potisk je vojensky strohý. Po otevření krabice zjistíte, že polystyren, ve kterém je zbraň uložena, je překryt olivově zelenou látkou, což ještě umocní pocit, že se nedíváte na hračku, ale na zbraň. Zásobník dostanete v základu tlačný na 70 kulí, avšak já jsem si byl plně vědom toho, že jsem kropič, a tak jsem si namísto něj nechal poslat 400ranný točák. Kromě zbraně a zásobníku dostanete už pouze vytěrák hlavně a manuál. Manuál je mimochodem opravdu vtipný…titulní strana je přesná kopie titulní strany originálního US manuálu k ostré M14, ovšem uvnitř najdete klasické obrázky a japonské znaky
Zbraň je už na první pohled opravdu nádherná. Celý závěr i vnější hlaveň je z kovu, horní kryt předpažbí z černého plastu (stejně tak je tomu u ostré zbraně) a pažba rovněž plastová s imitací dřeva. Ačkoli je imitace dřeva poměrně zdařilá, tak trochu kazí celkový dojem, protože je poznat, že se o pravé dřevo nejedná. Na omak to také není to pravé ořechové (a to doslova
), navíc se imitace dřeva na některých místech poměrně rychle ošoupe a začne prosvítat jednolitý hnědý plast. Zbraň si tedy přímo říká o pažbení z pravého dřeva, ovšem u té mojí k tomu nakonec z důvodu vysoké ceny hotových pažeb a veliké náročnosti domácí výroby nedošlo. Ovšem oproti tomu závěr je něco, co se jinde nevidí. Je to opravdový kus železa, žádné mizerné slitiny jako u jiných zbraní. Je na něm samozřejmě ražení. Pravou extázi však zažijete, když vezmete za natahovací páku a stahnete ji dozadu. Kdo ten zvuk někdy slyšel, ten ví, kdo neslyšel, má smůlu, popsat se to nedá
Prostě opět něco, co u žádné jiné zbraně nenajdete…žádné cvakání plastů, ale opravdický, kovový zvuk natahované zbraně.
Když zbraň vezmete do ruky, hned poznáte, že se jedná o něco mimořádného. Na rozdíl od většiný jiných zbraní od TM se nic nekýve ani nevrže. Hmotnost prázdné zbraně je i přes plastovou pažbu téměř čtyři kilogramy, takže musím říct, že se poměrně pronese, zvlášť když přidáte baterii, plný zásobník a ještě k tomu například lištu s optikou. Vzhledem k absenci pistolové pažbičky počítejte s tím, že než si zvyknete, budou vás pěkně bolet ruce. Jinak je ale střelba ze zbraně velice pohodlná. Pažbení je dlouhé, takže si každý může zbraň chytit jak potřebuje, pažba se dá dobře zapřít do ramene a je vybavena výklopnou opěrkou. Mířidla jsou samozřejmě plně stavitelná a míření je lehké a pohotové. Jedná se o jednu z nejdelších airsoftových zbraní na trhu, takže je předurčena pro boj v lese. Pro CQB je přeci jen dost neohrabaná a nevyniknou její přednosti. Zbraň je alespoň dosti bytelná, takže se nemusíte bát, že s ní díky její délce o něco praštíte…přežije to
Jedinou výtku bych měl k přepínači režimu střelby, na který lze dosáhnout jedině tak, že zbraň jednou rukou pustíte, což je poměrně nevýhoda. Navíc dá docela práci si zapamatovat, která poloha je dávka a která jednotlivé rány, takže ze začátku se musí na zbraň člověk vždy podívat…navíc ani značení není úplně jasné, takže se nevyhnete ani pokusným výstřelům
Teď se konečně podíváme na to nejdůležitější – střelecké vlastnosti. Musím říct, že jsou výborné. Po zkušenostech s mojí předešlou M15A2, ze které upgrade na M120 udělal zbraň, na kterou se člověk mohl spolehnout zhruba stejně jako na A. J. Rimmera, jsem raději zvolil cestu maximální spolehlivosti za cenu nižšího výkonu a neupgradoval. Ačkoli má zbraň klasické základové vnitřnosti TM (čili pružinu M90 a základní vzduchotechniku), dostřel se pohyboval někde kolem pětačtyřiceti metrů, což skutečně předčilo moje očekávání. Co mě však překvapilo mnohem více byla přesnost, která byla díky dlouhé (i když základové) hlavni naprosto špičková. Na 30m byl při jednolivých ranách soustřel v řádech několika málo centimetrů, a při dávce se zhoršoval jen minimálně. Hopup funguje velmi dobře a dá se nastavit opravdu precizně. Kolečko pro jeho štelování je umístěno v zásobníkové šachtě, kde je poměrně dobře chráněno a zároveň je velmi dobře přístupné. Když už mluvíme o zásobníku…čtyřistaranný točák od TM je skutečně luxusní. Samozřejmě je kovový, takže je poměrně odolný. Zpracování je slušné a když se trochu ošoupe v boji, vypadá opravdu realisticky. Natáčet jde snadno a pokud pružinu úplně natáhnete, tak vystřílíte téměř celý zásobník, aniž byste museli dotáčet. Podává naprosto bezchybně, zklamal mě pokud si dobře pamatuji jen dvakrát, a to vždy bylo z toho důvodu, že jsem zbraň někde vyválel a do zásobníku se dostaly nečistoty, které jeho mechanismus zasekly. Nasazení zásobníku do zbraně chce trochu cviku, podobně jako u Ak-47. Ovšem nejen zásobník je spolehlivý, jedná se o zbraň od Tokio Marui, takže si můžete být jisti stoprocentní spolehlivostí. Moje M14 toho se mnou zažila opravdu hodně, nastřílel jsem z ní desetitisíce kulí, kolikrát v poměrně drsných podmínkách, a nikdy mě osobně nezklamala. Jednoho z mých týmových kolegů však ano, půjčil si ji na akci a prasklo ramínko podavače…to byla jediná porucha za celých 16 měsíců. Kadence byla s baterií Sanyo 8,4V 1700mAh ideální. V patce pažby je poměrně malý otvor na vložení baterie, takže vložení baterie a složení kabelů tak, aby šla zavřít krytka, je zajímavým cvičením…ovšem časem se to dá naučit. Pokud byste chtěli použít velikou 9,6V baterii, je třeba upravit pažbu zevnitř, jinak se tam nevejde. Ještě bych rád zmínil zvuk při střelbě, který opět nemá chybu…žádné rachtání motorku a vrzání kol, zvuk z mechaboxu je téměř neslyšitelný, jediné co je při výstřelu slyšet je plivnutí vzduchu z hlavně, díky čemuž má člověk ze střelby zase o trošku lepší pocit.
Odborné řeči o vnitřnostech vezmu krátce, kdo se v tom vyzná, nepotřebuje slohovou práci. Mechabox je verze 7 se všemi jeho výhodami i nevýhodami…přepínač režimu střelby je opravdu špatný vtip, naopak mechabox má velice dobrou konstrukci, silných pružin bych se nebál. Pružina M90 s plastovým trnem, jejíž slabý výkon je kompenzován dosti kvalitní vzduchotechnikou, klasický bílý píst s jedním kovovým zubem, základní kola v plastových 6mm ložiscích, velice dobrý motorek EG1000 s dostačující kabeláží. Hlaveň je bronzová, s plastovou hopkomorou a základní TM hopgumou. Pokud chcete upgradovat (pravda je, že zbraň si přímo říká o přestavbu na pořádnou sharpshooterskou zbraň/poloautomatickou sniperku), musíte počítat s tím, že budete muset vyměnit prakticky veškeré vnitřní části. Při upgradu na 110 je třeba minimálně výměna ložisek a trnu pružiny, při 120 k tomu přidejte píst a vzduchotechniku, při 130 kola a kabeláž…z původních dílů je při upgradu na silnější pružinu použitelný snad pouze mechabox a motor. Ještě bych upozornil na jednu věc – středové kolo je atypické, takže při výměně je třeba koupit kola přímo pro M14, jiná se použít nedají.
Už jsme téměř u konce, takže ještě řeknu něco o příslušenství. Zbraň si přimo říká o vybavení kolimátorem či optikou, i kdyby jen z estetického hlediska
RIS montáží seženete celou řadu, já osobně jsem zvolil lištu od King Arms, která nabízela špičkovou kvalitu za poměrně přijatelnou cenu. Montáž lišty je jednoduchá a bezproblémová. Optiku jsem zvolil Tasco 3-9x40…byla skvělá, 40mm průměr je pro airsoft ideální, přiblížení 3x rovněž, a devítinásobné přiblížení je skvělé pro pozorování. Vzhledem k přesnosti zbraně není problém optiku seštelovat tak, aby se podle ní dalo přesně mířit. Časem jsem sice zjistil, že na vzdálenosti pod 50m je míření přes optiku vcelku zbytečné, ale optika na zbrani zůstala a plnila funkci klasického dalekohledu a estetického doplňku
Dále je v přední části pažby díra na upevnění dvojnožky (či krátké RIS lišty…ovšem nevím, k čemu by tam byla dobrá, jedině snad na laser), kterou jsem já osobně sice nakonec zbraň nevybavil, ale určitě se najdou lidé, kteří toho využijí. A to je vše, nic jiného na zbraň nepřiděláte, ani cesta kutila a homemade RIS montáží moc možností nenabízí, takže pro notorické ověšovače zbraní klasická M14 příliš vhodná není. Zbraň má dvě oka na klasický popruh pro nošení zbraně na rameni, tohle řešení ale vzhledem ke hmotnosti zbraně není nic moc, taktický popruh je téměř nezbytností…bohužel pro M14 se žádný nevyrábí (nebo o tom alespoň nevím), takže tady přichází na řadu improvizace a vlastní invence. Já osobně jsem si za pomoci popruhu pro M16, několika cablebinderů a trochy vlastního nápadu vyrobil celkem dobře použitelný dvojbodový popruh, ovšem šikovnějším lidem se samozřejmě meze nekladou
Co říci závěrem? Snad jen to, že M14 byla ze všech zbraní, co jsem měl rozhodně moje nejoblíbenější. Nakonec jsem tedy přezbrojil na M249, ale za ten rok a půl, co jsem akčnil s M14, jsem si ani jednou nemohl stěžovat. Dostatečný výkon společně s parádní přesností a stoprocentní spolehlivostí tvoří jednu z nejlepších zbraní na trhu. A navíc to je zbraň opravdu krásná. Jejími hlavními nevýhodami jsou určitě dosti vysoká cena, trochu složitější upgrade a pro někoho také hmotnost a délka zbraně. Ovšem pokud se nebojíte zainvestovat do něčeho opravdu kvalitního, co vám bude sloužit dlouhá léta, mohu M14 od Tokio Marui jedině doporučit.
PS: Fotky mojí guny už jsem nikde nevyhrabal, takže bohužel. Vzhledem k tomu, že už zbraň nemám, nebude ani rozborka, ale tu stejně najdete stokrát na netu.
